Řecko ve fiskální krizi 2010 - 2012

Řecko 2010

Celkový vládní dluh Řecka: 329 miliard € (Eurostat)

Poměr dluhu k ročnímu DPH: 142,8 %

Roční schodek v poměru k DPH: -10,5 %

Co se děje s řeckým rozpočtem

Řecko už zbankrotovalo v tom smyslu, že není schopno vyplácet držitele současných dluhopisů. Věřitelé Řecka, kteří mají vůči řeckému státu pohledávky, museli souhlasit s jejich částečným odpisem (53,5 procenta), se změnou struktury dluhu a s jinými budoucími úroky. Kdo si v minulosti koupil od řecké vlády dluhopis, dozvěděl se nyní, že mu prostě nebude vyplacen.

Proto už dnes žádní normální investoři nechtějí řecké dluhopisy nakupovat. Prostě dluhopisy nenakupují a řecká vláda žádné nemůže prodat. Všichni totiž vědí, že by zpět své peníze s obrovskou pravděpodobností nikdy nedostali.

Řecká vláda ale potřebuje platit běžný chod státu. Potřebuje platit učitele, důchodce, vojáky, nemocnice a tak dále. Protože je Řecko v eurozóně, nemůže si peníze normálně natisknout, jak to dělala v minulých desetiletích. Eura musí od někoho dostat. Buďto z Řecka, nebo ze zahraničí.

V normální situaci vlády získávají peníze tím, že vybírají daně. I řecká vláda daně vybírá, ale z různých důvodů stále méně (obchodní deficit, daňové úniky, odkloňování daňových příjmů, recese), takže výběr daní na chod státu a zároveň na placení dluhů nestačí. Takže je nutné získávat eura ze zahraničí.

Momentálně (na podzim 2011 a na jaře 2012) získává řecká vláda peníze od záchranného systému eurozóny a od Mezinárodního měnového fondu (MFF, anglicky IMF). Eurozóna a MFF posílají řecké vládě peníze z následujících důvodů:

Řecko je díky pomoci schopno vyplácet alespoň některé dluhopisy. Velkou část dluhopisů drží západoevropské banky (francouzské, německé atd.). Kdyby nebylo podpory z eurozóny, Řecko by muselo vyhlásit bankrot oficiálně. Západoevropské banky by potom musely odepsat ze svých aktiv řecké dluhopisy, což by některé banky mohlo položit. Už nyní si navzájem západoevropské banky příliš nedůvěřují, protože nevědí, jestli některá banka nepadne. Z důvodu této nedůvěry si nepůjčují ani mezi sebou a deponují svá aktiva do úschovy centrální bance, což má špatný dopad na evropskou ekonomiku.
Eurozóna chce pravděpodobně symbolicky ukázat, že nenechá žádného svého člena "padnout". Chce tím naznačit investorům, že se nemusejí obávat o výplatu dluhopisů dalších ohrožených zemí (zejména Itálie). Investoři mají nabýt dojmu, že slabému státu bude pomoženo. Pokud mám pravdu a eurozóna se skutečně o něco takového snaží, pravděpodobně to nemůže fungovat. Jednak Řecko už de facto zkrachovalo, protože dluhopisy nevyplácí, pomoc nepomoc. Za druhé ani celá eurozóna nemá ani dost prostředků na to, aby zachránila Španělsko, pokud by se dostalo do problému se splácením, natož pak Itálii!
Bez pomoci eurozóny by se brutálně urychlil odliv eur z řeckých bank do bezpečí. Tento proces už probíhá, protože se Řekové bojí, aby se jim jednoho krásného dne z jejich eur nestaly méněcenné drachmy, ale děje se to postupně. Bez evropské pomoci by se to stalo velmi rychle a nekontrolovaně.

Zajímavé články na téma řecké fiskální krize

Pavel Kohout

Jak dotace zotročily Řecko únor 2012

Jak lze zachránit Řecko listopad 2011

Radost z deprese a inflace březen 2012 - předpověď, že jediné politicky korektní řešení je značná inflace